Potravinové alergie

 

            Jsou to nejčastější alergie. Pozření stravy, na kterou má tělo alergickou reakci, způsobí aktivaci imunitního systému organismu. Imunitní systém alergika se začne proti alergické potravině bránit a tělo produkuje histamin a další chemické látky, které spouští alergické symptomy. Symptomy alergie se většinou objevují okamžitě nebo do jedné hodiny po požití potraviny, na kterou má těla negativní reakci. Nejčastější alergické reakce na potraviny se projevují na kůži (vyrážky, pupínky), zvětšením jazyka nebo jícnu, také se mohou objevit respirační problémy včetně astmatu, dávení a zvracení, průjmy, bolesti v oblasti břišní dutiny a křeče. Bouřlivé reakce se mohou projevit poklesem krevního tlaku, ztrátou vědomí a v nejhorším případě i smrtí.

            Intolerance na potraviny, na rozdíl od potravinové alergie, nezahrnuje imunitní reakci. Potravinová intolerance je způsobena nedostatkem nebo absencí látky nebo látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. V případě pozření intolerantní složky potravin, tělo není schopno zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu (zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolesti břicha, křeče). Látkou, která tělu chybí nebo které má tělo nedostatek, většinou bývají enzymy. Např. intolerance laktózy (mléčný cukr) je způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící mléčný cukr).

 

Druhy alergií

 

Alergie na mléko 

 

            Alergie na mléko je imunitní odezva organismu na mléčnou bílkovinuv (kasein) a je jedna z nejčastějších a nejznámějších potravinových alergií, která se může rozvinout až po bolesti břicha, stupňující se koliky, průjem s nitkami krve, stagnace váhové křivky, až úbytek váhy a ztráta podkožního tuku. Také k onemocnění kůže a k svědivému ekzému po celém těle. Odhaduje se, že touto alergií může trpět až 7% populace. Příznaky této alergie mohou být atopické ekzémy, kopřivka, astma, anafylaktický šok a zažívací problémy. Kasein dává mléku jeho mléčný vzhled.

            Intolerance laktózy - neschopnost organismu strávit mléčný cukr. Je způsobena nedostatkem enzymu laktáza, který rozkládá mléčný cukr. Odhaduje se, že intolerancí laktózy trpí až 15% populace.

 

Nesnášenlivost lepku

 

            Lepek je hlavní z mnoha bílkovin mouky. Po generaci jsme si jí velice oblíbili pro svou lepkavou vlastnost, která se osvědčila při pečení chleba. Kvůli těmto příznivým vlastnostem jsme pšenici upřednostňovali a potlačovali další zrna jako je oves, žito, ječmen, špalda, pohanka a další. Nesnášenlivost lepku má diagnostikovanou 1% obyvatel, ale odhaduje se až trojnásobné množství a je to onemocnění celoživotní, na které dosud neexistuje lék.

 

            Celiakie - autoimunitní onemocnění, při kterém vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva. Důsledkem je zeslabená sliznice neschopná vstřebávat živiny. Příznakem jsou pak průjmy, plynatost, křeče, pokles hmotnosti nebo únava. Kromě toho se může objevit i zvracení, anémie, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, ale i deprese. U dětí se ztrácí chuť k jídlu, jsou plačtivé a mrzuté. Lidé jsou odkázání na celoživotní a důslednou bezlepkovou dietu.

            Alergie na lepek - u některých lidí vyvolává alergickou reakci s otokem sliznice tenkého střeva a následně projevy, mezi které patří bolesti břicha, průjmy a podobně. Tito lidé by se měli vyhýbat potravinám s obsahem lepku, zejména ve formě pečiva.

            Intolerance lepku - při požití lepku trpí lidé nadýmáním a střevními problémy. Dieta nemusí být striktní a záleží na konkrétních obtíží.

 

            Pšenice obsahuje průměrně 14,7 % albuminů (leukosin), 7,0 % globulinů (edestin), 32,6 % prolaminů (gliadin) a 45,7 % glutelinů (glutelin). Žito obsahuje průměrně 44,4 % albuminů, 10,2 % globulinů, 20,9 % prolaminů (sekalin) a 24,5 % glutelinů (sekalinin). Ječmen obsahuje průměrně 12,1 % albuminů, 8,4 % globulinů, 25 % prolaminů (hordein) a 54,5 % glutelinů (hordenin). Oves obsahuje průměrně 20,2 % albuminů, 11,9 % globulinů (avenalin), 14,0 % prolaminů (gliadin) a 53,9 % glutelinů (avenin).

Pšenice obsahuje průměrně 14,7 % albuminů (leukosin), 7,0 % globulinů (edestin), 32,6 % prolaminů (gliadin) a 45,7 % glutelinů (glutelin). Žito obsahuje průměrně 44,4 % albuminů, 10,2 % globulinů, 20,9 % prolaminů (sekalin) a 24,5 % glutelinů (sekalinin). Ječmen obsahuje průměrně 12,1 % albuminů, 8,4 % globulinů, 25 % prolaminů (hordein) a 54,5 % glutelinů (hordenin). Oves obsahuje průměrně 20,2 % albuminů, 11,9 % globulinů (avenalin), 14,0 % prolaminů (gliadin) a 53,9 % glutelinů (avenin). Rýže obsahuje průměrně 10,8 % albuminů, 9,7 % globulinů, 2,2 % prolaminů (oryzin) a 77,3 % glutelinů (oryzenin). Kukuřice obsahuje průměrně 4,0 % albuminů, 2,8 % globulinů, 47,9 % prolaminů (zein) a 45,3 % glutelinů (zeanin). V závorce jsou uvedeny triviální názvy nejdůležitějších proteinů. - See more at: https://galenus.cz/clanky/vyziva/aminokyseliny-obsah-aminokyselin-v-rostlinach#sthash.4rjEmNKC.dpuf
Pšenice obsahuje průměrně 14,7 % albuminů (leukosin), 7,0 % globulinů (edestin), 32,6 % prolaminů (gliadin) a 45,7 % glutelinů (glutelin). Žito obsahuje průměrně 44,4 % albuminů, 10,2 % globulinů, 20,9 % prolaminů (sekalin) a 24,5 % glutelinů (sekalinin). Ječmen obsahuje průměrně 12,1 % albuminů, 8,4 % globulinů, 25 % prolaminů (hordein) a 54,5 % glutelinů (hordenin). Oves obsahuje průměrně 20,2 % albuminů, 11,9 % globulinů (avenalin), 14,0 % prolaminů (gliadin) a 53,9 % glutelinů (avenin). Rýže obsahuje průměrně 10,8 % albuminů, 9,7 % globulinů, 2,2 % prolaminů (oryzin) a 77,3 % glutelinů (oryzenin). Kukuřice obsahuje průměrně 4,0 % albuminů, 2,8 % globulinů, 47,9 % prolaminů (zein) a 45,3 % glutelinů (zeanin). V závorce jsou uvedeny triviální názvy nejdůležitějších proteinů. - See more at: https://galenus.cz/clanky/vyziva/aminokyseliny-obsah-aminokyselin-v-rostlinach#sthash.4rjEmNKC.dpuf

            Naopak lepek neobsahuje kukuřice, rýže, sója, jáhly (proso), pohanka (alergie je vzácná), amaranth (v jižní a severní americe je to alergen), čirok, quinoa, slzovka, teff, canihua a jiné pseudoobiloviny a plodiny.

            

            Duhringova dermatitida - je to kožní projev nesnášenlivosti lepku. Vznikají při něm na různých částech těla svědivé puchýřky podobné oparům. Někdy je kromě diety nutné pro zabránění tvorby puchýřků navíc nasadit léky.

 

Alergie na sóju

 

            Výzkumy ještě neprokázaly, která část sóji je alergenní. Doposud vědci nalezly 15 druhů bílkovin, které vyvolávají nějakou reakci. Sojový olej neobsahuje bílkovinu a nezpůsobuje žádné symptomy. Nejčastějšími příznaky této alergie jsou atopické ekzémy, kopřivka, astma, alergická rinitida (rýma), anafylaktický šok a zažívací symptomy. Občas se můžou objevit vředy a křeče v žaludku. Některé produkty mohou obsahovat sóju, aniž bychom to věděli - např. glycin (nejčastější), hydrolizovaná zeleninová bílkovina (HVP), lecitin, miso, mono-diglycerid, monosodium glutamate (glutamát sodný - MSG), natto, tempeh, tofu, rostlinný olej (sojový).

              V podlední době se objevují alergie i na další plodiny, které lepek neobsahují, jako je např. kukuřice.

 

Alergie na ořechy, mandle a Podzemnici olejnou

 

            Tyto potravinové alergie jsou velmi nebezpečné. Alergici by se měli vyhýbat všem potravinám, u kterých chybí složení potraviny. Tyto plody bychom neměly zařazovat do jídelníčku dítěte do 3let věku! Mohou je obsahovat některé neoznačené potraviny. Např. pěnivé a šlehané nápoje, které mohou obsahovat margaríny (másla arašídového či burákového typu), marcipán, nugát, griliáš, fondán (svařený cukr se škrobovým sirupem a eventuálně obsahuje mléko, čokoládu, ovoce, ořechy a jiné), chalva (směs cukru, kakaa, mléka, vanilky a oleje ze semen sezamu, slunečnice nebo z ořechů), rostlinný olej, emulgátory - mohou být arašídového původu.

 

Alergie na zeleninu

 

            Nejčastější je alergie na mrkev. Alergická reakce u kojenců se obvykle objevuje pouze na sliznici dutiny ústní - ústní alergický syndrom. Vařená mrkev většinou alergikům nevadí (důkladně provařená alespoň 20 minut). 

 

Fenylketonurie - onemocnění  

 

            neboli hyperfenylalaninemie je vrozené metabolické onemocnění způsobené poruchou aktivity enzymu fenylalaninhydroxylázy v játrech. Bílkoviny jsou složeny z jednotlivých aminokyselin, mezi které patří také phenylalanin. Při tomto dědičném onemocnění organismus nedokáže phynylalanin přirozeně odbourávat. Dochází k jeho hromadění především v mozku a játrech a tím k poškození jejich funkce. Léčbou je celoživotní dieta s omezením phenylalaninu za pravidelného sledování jeho hladiny v krvi. Denní potřeba bílkovin ve výživě musí být suplementována umělou směsí esenciálních aminokyselin bez fenylalaninu, která je obohacena o ionty, stopové prvky a vitaminy, a to vždy v závislosti na věku.